kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

18. 7. 2018
Rubrika: O špatných věcech

časopis GLOBE - recenze

Autor: Topí Pigula

05.05.2009 10:43

Psát popularizačně naučné články nebylo nikdy nic jednoduchého. Jde o samostatnou publicistickou disciplína, která vyžaduje vhled do popisované problematiky, umění nadsázky ve chvíli, kdy je potřeba držet se faktů, aby nedošlo ke zkreslení popisované skutečnosti. Z toho vyplývá, že autor musí být nejen pisálek, ale taky (nejlépe) odborník, či alespoň dobře poučený laik. Jak je na tom redakce Globe revue z dílny RF Hobby? V případě nového titulu jde o „vědecký bulvárek“. Ani se nedá moc napsat soft, protože snaha o strhnutí pozornosti za téměř jakoukoli cenu je evidentní. Ostatně posuďte sami. Titulek „Vrah o morálce káže“ uvádí čtenářský dotaz. „Proč vlastně považujeme jmelí za symbol všeho dobrého a líbáme se pod ním, když je to vlastně parazit, který stromům leda škodí“. Odpověď Globe (pokuste se tam najít nějakou vazbu na vraždu, vraha či morálku) je: „Toto je záležitost spíše mytologická, než přírodovědná, ale odpověď je velmi snadná. Již dávní Keltové byli jmelím fascinováni, protože vydrželo zelené a živé po celou zimu. Proto je považovali za symbol života a také jím léčili všechno možné. Nebyli na špatné stopě, protože odvar ze jmelí snižuje krevní tlak a odstraňuje křeče. Podobná víra se uchovala i v jiných kulturách.“ Jiným příkladem nepokrytě bulvárního přístupu je box v jinak povedeném článku a plžích: v boxu s názvem „Plži jako masoví vrazi,“ se nás snaží přesvědčit, že „jakkoli šíleně to zní, tak plži skutečně zvládnou způsobit vyhynutí velkých kolonií či smrt mnoha lidí.“ Skutečnost je taková, že malá část plžů může být nositelem parazitů, kteří mohou člověka usmrtit. Ovšem abyste onemocněli bilharziozou nemusíte se s plžem vůbec potkat. Stačí se vykoupat v rybníku, kde se schistosomy (krevničky) vyskytují. Trhákem čísla je bisexualita u zvířat, kde se je možné dočíst takové perly, jako tvrzení o „lesbických stádech antilop“. Život laní u nás či antilop v Africe ve skupinách bez samců vůbec neznamená jejich jinou sexuální orientaci, ale přirozený cyklus života daného druhu. „Lesbická stáda laní“ to mají se sexuální orientací asi stejné, jako „homosexuální fotbalové kluby.“ Že by si autorka skutečně myslela, že Sparta, Baník, Slavie... jsou partičky gayů? Mezi dalšími šokantními zajímavostmi se v článku o „homosexualitě“ zvířat můžeme dočíst, kterak beran prohýbá svůj hřbet jako luk s tím, že odborně se tomuto vyklenutí říká lordóza. Fakt je, že lordóza je přirozené vyklenutí páteře, kterému nemusí beran nijak pomáhat. Narostlo mu samo a z jeho sexuálním chováním nemá absolutně nic společného. Dále se nás autorka snaží přesvědčit, že „jako lesbičky a gayové se zvířata chovají většinou jen v době říje“. Tento nesmysl by darwinowská selekce poměrně brzy vytrestala likvidací druhu, neboť kdyby se v době říje zvířata chovala tak, že by nedocházelo k početí a zkoušeli by to mimo říji, rapidně by klesla možnost mít potomky. Jiným námětem, která se dá uchopit s bleskovou či šípovou senzačností je klima. Globe tvrdí, že „odhadnout vývoj klimatu za 100 let jde těžce“, ale o kus dál už bezostyšně píše, jak budou „po obloze létat ohnivé metanové koule“. Stačí, aby se teplota zvedla o 6,40 C. Pak bude podle Globe „většina života na Zemi vyhlazena“. Ještěže časopis nevycházel v některých z minulých geologických etapách, během nichž byla teplota ještě vyšší a život vzkvétal. Samozřejmě si autoři neodpustili flagrantní lež o tom, jak mají lední medvědi díky oteplování namále spolu s fotkou medvěda balancujícího na malé kře. Stejný fígl použil Al Gorea (ano, jde o stejného člověka, který přispívá k oteplování vysoce nadstandardní spotřebou elektrické energie), jen o něco průhlednější. A perlička nakonec: prý máme věřit tomu, že pouhý vzestup teploty o 3,40 C způsobí, že „dešťové prales shoří v ohnivé bouři“.

Z drobných přehlédnutí už jen namátkou. V článku o houbě bolcovitce (celý správný název je bolcovitka ucho Jinášovo) ji nazývají bezovkou, jinde lživě tvrdí, že „vědci tají výskyt masožravé tučnice“ přestože v literatuře (vědecké i populární, na webu i v papíru) jsou lokality naprosto běžně udávané. Pěkný fotoseriál vzniku motýla (od kladení vajíčka přes housenku, kuklu až po vznik nového jedince) v textu popisuje, jak musí čerstvě zrozený motýl „rozproudit krev do svých žilek“ bez ohledu na fakt, že motýli krev nemají.

Shrnutí? Časopis je po grafické stránce zajímavý, ale evidentně jej dělají lidé, kteří buď nemají moc přehled o přírodních jevech a procesech, nebo mají nakázáno bez ohledu na vlastní znalosti psát pokud možno co nejchytlavěji. Dočtete se o objevech mnoho let starých, ale popisovaných tak, aby vypadaly čerstvě, souvislosti jsou podávané bulvárním jazykem a často jsou zcela mimo skutečné zoologické reálie. Popularizace živé přírody je za tuto cenu medvědí službou čtenářům, ale může být dobrým zdrojem příjmů pro vydavatele.

 

PS: V upoutávce na příští číslo láká na "Mapu Československa celá ze sněhu!"  Soukromě si tipuji, že jde o sněhové výležisko na svahu krkonošské Studniční hory, které vzdáleně připomínalo mapu republiky. Je tam už desítky let, takže není divu, že i Globe objevil už v druhém čísle. Ale třeba se mýlím.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.64

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   červenec 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031