kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

15. 11. 2018
Rubrika: O psaní

Skeptický ekolog - kniha plná optimismu (recenze)

Autor: Topí Pigula

02.02.2009 09:13

„Klíčovou myšlenkou knihy je to, že nesmíme nechat ekologické organizace, podnikatelská lobby a média, aby nám jen tak předkládaly své pravdy a určovaly priority. V debatě o životním prostředí bychom měli naopak usilovat o pečlivou demokratickou kontrolu tím, že budeme znát skutečný stav světa - to znamená, že v podstatných oblastech budeme znát nejdůležitější fakta a souvislosti,"  píše Bjørn Lomborg v předmluvě své knihy.

Napadá v ní mediálně podporovaný kulturní mem šířící se euroatlantickou civilizací, jež pojmenoval Litania. Tento souhrn nářků nad stavem světa, katastrofických vizí i přehnaných pesimistických předpovědí se promítá do našich myslí skrze novinové titulky a televizní šoty a ovlivňuje naše vnímání stavu světa. Co by to byly za noviny či televizní zpravodajství, kdyby se v nich neobjevilo celé spektrum katastrof. Od vymírání druhů, přes klimatické výkyvy, až po nebezpečí plastových hraček, které mohou otrávit nebohá robátka. Jedním ze zdrojů, odkud Litanie čerpá je pravidelně vydávaný Stav světa z pera Lestera Browna (Worldwatch Institute). Mezi jinými „ikonami environmentalismu", které B.Lomborg zmiňuje jako zdroj zavádějících informací se objevuje i kniha Země na Misce vah politika Al Gorea.

„Usilováním o vysoký životní styl a dosažení ekonomických cílů, které ničí životní prostředí, obětujeme dlouhodobě zdraví a prosperitu za bezprostřední uspokojení, což nemůže vést ke šťastnému konci. Rozloha tropických lesů se zmenšila na téměř polovinu jejich původní rozlohy," píše Lester Brown v knize Stav Světa 1992. Podtitul Skeptického ekologa - Jaký je skutečný stav světa - jasně ukazuje Lomborgovu nedůvěru vůči Worldwatch Institute, který ročenku o stavu světa přivádí na svět. Citát dokládá, jak moc jsou Brownovy údaje polemické či přímo lživé (rozloha tropických lesů se na polovinu nezmenšila).

Lomborg napadá Litanii a konfrontuje tvrdá data s mediálními mýty. Na rozdíl od vědců často uzavřených ve světě grantů a impaktovaných časopisů si je vědom toho, že veřejnost vnímá stav světa skrze slova běžných tiskovin. A právě tento negativní pohled se snaží svou knihou napravit.

Publikace se skládá ze šesti „dílů" (Litanie, Kvalita lidského života, Může prosperita pokračovat?, Problémy zítřka, Skutečný stav světa), ve kterých autor rozebírá řadu společenských, etických i  ekologických otázek. V Litanii jde zejména o vysvětlení, jakým způsobem jsme manipulováni k pocitu, že se světem, potažmo civilizací, jde všechno z kopce. Na paškál si bere nejen média, která jsou koneckonců ze špatných zpráv živa. Novináři si selektivně vybírají data tak, aby je mohli použít do svých článků a televizních šotů. Lomborg ve zkratce rozebírá jejich motivy a objasňuje přístupy vědců a ochranářských organizací. Rozhodně nezpochybňuje vědecký přístup jako takový, jen dává „obyčejným lidem" nahlédnou do kuchyně obecných principů vědeckého bádání a nenápadnému toku peněz v pozadí. Litanie se vine celou knihou jako červená nit, jako základní prvek, který je pro vnímání životněprostřeďových otázek klíčový. Obecně se ví, že špatná zpráva je pro média dobrou zprávou bez ohledu na její pravdivost či uvedení do souvislostí, neb prodává daný titul. Nemusíme chodit do anglicky psaných titulů, které cituje Lomborg, abychom si ukázali konkrétní příklad. Lidové noviny napsaly, že „smrk se údajně stává ohroženým druhem", zprávu převzalo Rádio Impuls, ale pro větší důraz vynechalo slovo „údajně". A z nekorektní zprávy je zpráva takřka poplašná. Na valné většině ČR nepůvodní smrk mají ohrožovat klimatické změny. Ty ale probíhají neustále, stačí vzpomenou třetihorní „tropy", čtvrtohorní doby ledové /glaciály/ či výkyv v našem věku označovaný za malou dobu ledovou.

Lomborgova kniha nijak nepopírá, že ekologické a environmentální problémy existují. Nezastírá ani, že se na mnohých z nich podílí člověk, ostatně nejpopulárnějšímu environmentálnímu tématu dneška - globálnímu oteplení - zasvětil celou kapitolu. Jen chce, aby katastrofická propaganda ustoupila otevřené diskusi. Část věnovaná kvalitě lidského života se zaměřuje otázky hladu, prosperity a spotřeby a v podstatě dokládá, že se lidstvo jako celek má čím dál lépe. Nejprimitivnější demagogický argument by byl „a co na to hladovějící děti v Africe?".  Odpověď najdete v číslech, nikoli otázce vyvolávající emoce. Pořád jsou země s vysokým procentem obyvatelstva, ale v celkovém součtu je hladových je čím dál méně.  „V posledních 50 letech se z pásma chudoby dostaly asi 3,4 miliardy lidí." Díl „Může prosperita pokračovat?" přibližuje otázky odlesňování,  kyselých dešťů, znečištěním oceánů ropou... a vždy se ukazuje, že situace je mnohem příznivější, než se nám Litanie snaží podsouvat. V Problémech zítřka se autor zabývá jednotlivými strašáky moderní doby, jakými jsou rakovina či strach z chemikálií. Víc než jasně ukazuje, jak se dají pomocí manipulativních faktů vyvolávat obavy ve společnosti, která si pak vynucuje „bezpečnostní" opaření. Podobné je to s odhady vymírání druhů (díl Znečištění podkopává prosperitu), tedy poklesu světové biodiverzity. Významný americký biolog a popularizátor vědy E.O.Wilson má jasno: „Věřte mi, věřte mi, druhy vymírají. Velmi snadno je vyhlazujeme po stovkách tisíců ročně)." Jiní, vědomi si faktu, že celkovou druhovou diverzitu neznáme a rychlost vymírání nejsme schopni jakkoli přesněji odhadnou (odhady se liší až o několik řádů), váhají. Na hlasité propagování nejistoty je ale „v sázce příliš mnoho grantů".  V posledním díle se Lomborg opět vrací k Litanii, jejím mýtům a zdrojům ze kterých vychází. Přes sto stránek Skeptického ekologa zabírá bibliografie a poznámky, takže kdokoli by chtěl s knihou polemizovat, má vynikající odrazový můstek. Může totiž udělat totéž co autor. Zkontrolovat jím předkládaná tvrzení. 

Vědecké komunity nebraly knihu jako pokus o ukázání skutečného stavu světa, ale takřka jako osobní atak. Autor byl dehonestován jak odborně, tak lidsky, měl problémy v zaměstnání a hrozilo, že jeho odborný  kredit klesne na úroveň radikálního antiekologického fanatika. Přitom neudělal nic jiného, než že pročetl a přepočítal ve vědecké komunitě dostupná fakta, čísla a statistiky a dostal ke zcela rozdílným, v naprosté většině optimističtějším závěrům. Jenže právě na ověřování a vyvratitelnosti důkazů stojí věda a vzpírá se fundamentům jakékoli víry. Lomborg sáhl na posvátné ikony environmentalistů a ekologů. Občas je dobré podívat se ikonám pod sukně. Zvlášť, když se pod nimi schovává (jako v případě Al Gorea) bohapusté politikaření. Stačilo jen několik málo let a časopis TIME Lomborga v roce 2004 označil za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí světa

Každý, koho zajímá „skutečný stav světa", ať je to biolog či sociolog, amatérský přírodovědec či student kteréhokoli společenskovědního či přírodovědného oboru, by měl do knihy nahlédnout. S potěšením zjistí, že na tom zdaleka nejsme tak zle, jak se nám v rámci Litanie předkládá k věření.

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.79

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   listopad 2018

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930