kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

15. 11. 2018
Rubrika: O špatných věcech

Černého lžiumění

Autor: Topí Pigula

14.01.2009 01:00

Některé nápady Davida Černého, byť byly kontroverzní, byly milé a lidsky pochopitelné. Růžový tank měl svoji sametově-revoluční pointu, kterou bych coby člověk neorientující se v moderním umění chápal jako drobnou revoltu a zároveň odkaz na to, že s odvážným osvobozením Prahy Rudou armádou to nebylo úplně košer. Tím mám na mysli nejen samotnou historii tanku (který byl na Klárově nacisty zničen), ale i fakt, že Praha, kdyby nemusela zůstat pod sovětským vlivem, mohla být osvobozena dříve. Jeho batolata na Smíchovském vysílači zase zábavně oživovaly prostor i věž.

Předpokládám, že na eurounijní zakázku bylo vypsáno výběrové řízení. Umím si představit, že vyhlášení bylo neoficiální, což ostatně nechtěně potvrdil i jiný z umělců, Jiří David: „Jenom jednou jsem se potkal, asi před rokem a půl, s Alexandrem Vondrou, kdy mě v neformálním rozhovoru říkal, jestli nemám něco do veřejného prostoru. Říkám, že mám. Tak jsem mu to poslal po mejlu..." Tak to holt v Čechách, kde ruka myje nejen ruku, ale i řiť, zvlášť, když je vládní, prostě chodí. Bezesporu se jednalo o zakázku za honorář, takže  D.Č. shrábnul (?) i částku za neexistující spoluautory. Že by tohle byla další linie a aspekt díla? Až by to prasklo (už to prasklo) tak být jím, budu tvrdit, že jde jasný tah na branku, jak netradičně a přitom umělecky čistě zviditelnit bdělou práci našich kontrolních orgánů. Škoda, že výrobce jeho Entropy nenapadlo naúčtovat práci zahraničních subdodavatelů. Asi to nejsou ani zloději, ani umělci.

Umělec samozřejmě může lhát. U románů všichni předpokládají, že postavy ve skutečnosti neexistují, u fotografických koláží je jasné, že nejde o jednu fotku a když Lunetici zpívali do davu „jsi moje máma" tak málokdo předpokládal, že mají nějakou společnou matku, natož aby seděla v sále a potichu se za ně styděla. Ale neměl by na základě lží získat státní zakázku. Nejjednodušší a zároveň nejspravedlivější by bylo na náklady autorů (včetně penalizace za nedodržení termínu) plastiku odstranit. David Černý  by spolu s kolegy měl okamžitě vrátit neoprávněně získaný honorář, dotaci či podporu a dotčené orgány by si měly pamatovat, kdo je podfukář a dávat si u nich pozor při udělení další zakázky. Ovšem obávám se, že takhle selsky jednoduše naše spravedlnost nefunguje.

„Černý se omluvil za mystifikaci, vláda se cítí podvedená," shrnuje stručně Týden poslední umělcův žert. „Černý je nafoukaný, sebestředný hňup, který si myslí, že když je umělec, tak mu všechno projde," říká o něm jeden z bezejmenných (své jméno samozřejmě má) lidí, kteří pro něj, uměleckého fachmana, dělali tu „obyčejnou" práci. Osobně bych se přiklonil k druhé variantě už proto, že autora druhého, méně korektního, citátu osobně znám a věřím jemu i jeho osobní zkušenosti. Aby bylo jasno, nevadí mi samotné dílo, to je opravdu otázka vkusu a souznění s autorem a jeho linií tvorby, ale vadí mi lež na kterém je postavené. Protože kdyby totiž David Černý rovnou přiznal, že si bude honit triko jen s několika českými kámoši, tak by eurozakázku nikdy nedostal.

„"Groteskní nadsázka a mystifikace patří ke znakům české kultury a vytváření falešných identit je jednou ze strategií současného umění," sdělili autoři v tiskovém prohlášení, které zaslali ČTK." Kdybych jako novinář bral honoráře za neexistující autory a berňáku později, tvrdil, že jsem umělec a že jde o groteskní nadsázku, myslíte, že by to prošlo?

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.32

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   listopad 2018

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930