kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

18. 7. 2018
Rubrika: O dobrých věcech

NP Evropy - recenze

Autor: Topí Pigula

06.12.2008 23:27

Jednotlivé státy si svou přírodu chrání systémem chráněných území, přičemž nejvyšší statut ochrany v rámci velkoplošných CHÚ požívají národní parky. Jakmile je území vyhlášeno národním parkem, je to pro biologa i turistu známka zachovalosti přírodních systémů (např. skandinávské NP) či rozumné symbiózy přírody a lidské činnosti ( NP Velké Británie). „Nálepka" národní park zvyšuje zájem nejen ze strany státu, který zpracovává akční plány ochrany a jeho biologičtí i geologičtí profesionálové pečlivěji, než v nechráněných územích sledují vývoj ekosystémů, ale i ze strany turistů, fotografů a jiných „přírodymilných" návštěvníků. Jednotlivé evropské země mají ve vyhlašování národních parků rozdílnou politiku, což dokládá i jejich počet. Zatímco Švýcarsko je zastoupeno jediným národním parkem, Nizozemsko jich vyhlásilo rovnou dvacítku. Národní parky Evropy jsou první českou ucelenou publikací na toto téma. Podle pracovníků nakladatelství Slovart trvala příprava knihy 4 roky a podílely se na ní desítky spolupracovníků. Na téměř tisícovce stran shrnuje publikace 387 evropských národních parků. Každý z nich je vyznačen na malé mapce dané země, takže se čtenář rychle zorientuje, v které části země konkrétní park leží. Pod mapkou je stručně uveden rok vyhlášení, výměra, sídlo Správy NP, webové stránky a sídla informačních středisek. Součástí představení jednotlivých parků je velmi hrubá orientační mapka území. Parky jsou uspořádány podle hlavních regionů (severní, západní, střední a východní Evropa, Balkán a Středozemí) a dále podle států. Kniha je pojata „uživatelsky velmi přátelsky", jak by se řeklo hantýrkou počítačově gramotných čtenářů. K vyhledávání slouží rejstřík na konci knihy, kde jsou parky seřazeny jak abecedně, tak podle jednotlivých států. Obrazová část knihy je pojata velkoryse, nejsou výjimkou celostránkové a dvoustránkové fotografie, přičemž jejich kvalitu (výběr i technické parametry) lze jenom pochválit. Celkem je v knize přes 1450 fotografií. Obrazová kvalita není rozkolísaná, jak by se při obrovském počtu autorů fotografií přesahujících stovku, dalo očekávat. Představeny jsou obrázky vzácných druhů flory i fauny (např. lilie Jankeova z bulharského NP Rila, vychuchol povolžský z ruského NP Ugra) i celkové záběry charakteristických partií daného území. V NP České Švýcarsko tak nechybí Pravčická brána romanticky nasvícená naoranžovělým sluncem a v Krkonoších  „musela" být ikonická Sněžka focena ze Studniční hory. Autor těchto řádků si je vědom, jak těžké je fotografování zvířat, nicméně je škoda, že jsou v knize národní parky, jejichž fotografie zahrnují pouze krajiny  (např. Slowiňsky národní park v Polsku, NP Derlap v Srbsku, NP Skolivské Beskydy, Vyžnický NP, národním přírodní park Huculština na Ukrajině, Velkopolský NP... ). Fotografování rostlin je sice o dost lehčí disciplínou, kytky neutečou, ale ani ty nejsou v některých parcích obrazově (míněno foto konkrétního druhu, nikoli ekosystému či společenstva) zastoupeny.  Grafiku velmi vhodně doplňují ilustrace Jana Hoška (živočichové) a Antonína Bielicha (rostliny), takže se v kresbě lze seznámit např. s orebicí horskou, moudivláčkem lužním či sasankou věncovou. Bylo by s podivem, kdyby se v přírodovědné encyklopedii takového rozsahu nevloudily nějaká přehlédnutí a chyby. Mezi ty závažnější lze považovat nezařazení prvního národního parku Belgie - Hoge Kempen, chybí taktéž národní parky Dánska včetně gronského North-east Greenland National Park, který geograficky sice náleží k americkému kontinentu, nicméně politicky je pořád „evropský". Zároveň se jedná o největší světový národní park. Je jen pochopitelné, že parky zakládané v době, kdy byla kniha ve fázi finálních úprav se do ní prostě nedostaly. Takovým je např. dánský NP Thy vyhlášený v roce 2008. Popisek na str.30 tvrdí, že „mráz barevně změní i zelené polštáře mechů rašeliníků" Zbarvení ale nezávisí ani tak na teplotách, jako na vlhkosti a slunečním záření. Při nedostatku rašeliníky žloutnout. Navíc jsou některé druhy rašeliníků přirozeně červeně zbarvený, což třeba svým jménem dokládá rašeliník červený Sphagnum rubellum. Na dvoustraně 90 - 91 není „symbol kraje Brána Laponska". Tento charakteristický, snadno zapamatovatelný geomorfologický tvar ledovcového údolí je na velkém snímku o stránku dál. Místy nejsou zcela správné přepisy názvů z původních jazyků (např. z ukrajinštiny). Ne všechny udané webové adresy vás odkáží na podrobnější stránky národních parků. Např. v případě řeckých NP vás uvedené stránky odkáží na řecky psanou jednostránkovou informaci, která je kratší, než pasáže obsažená v knize. Jiné adresy vůbec nevedou na stránky věnované danému národnímu parku. Škoda že se u některých parků nepodařila sehnat loga v tiskové kvalitě, ale jak se říká lidově, kde nic není, ani čert nebere. Dala by se zmínit ještě dalších drobná přehlédnutí, ale jednalo by se o skutečně hnidopišské hledání drobností za každou cenu a to si tato publikace ani její autor nezaslouží.

Tatry či Plitvice bude znát i nepoučený laik, ale geograficky zařadit třeba NP Alanija (Rusko),  NP Kemeri (Lotyšsko), NP Timanfaya (Španělsko), NP Lovčen (Černá hora), nebo třeba NP Schiermonnikoog (Nizozemsko), to už bude výrazně horší úkol. Z rozsahu knihy a počtu národních parků je jasné, že nelze věnovat jednotlivým parkům více, než několik málo stránek. Skoro čtyřkilogramová publikace Národní parky Evropy je monumentálním dílem nejen pro svou váhu. Nejde o lehkou (což by při její váze ani nikdo neočekával), oddychovou četbu, ale informacemi nabitou encyklopedii, ke které se člověk vrací, v níž vyhledává, ověřuje a třeba i podle ní plánuje možný cíl svých cest. Běžnou frází v recenzích je věta, že by „publikace neměla chybět v knihovničce" té či oné skupiny čtenářů. Nelze se tomuto klišé vyhnout, protože autor těchto řádků považuje knihu opravdu za zdařilou a pro milovníka evropské přírody opravdu velmi užitečnou. Je přesvědčen, že by v knihovničce přírodovědců opravdu chybět neměla.

Při baťovské ceně 1999,-Kč ( někde je možno knihu koupit levněji, např. knihkupectví Kosmas nabízelo na internetu knihu v době psaní této recenze za 1799,-Kč) se nejedná o publikaci zrovna lacinou. Ale pokud porovnáme cenu a výkon, tedy co se za peníze získá, tak každý soudný čtenář dojde k přesvědčení, že množství informací, kvalita fotografií a zejména encyklopedická soubornost rozhodně za ty peníze stojí.

 

Psáno pro ŽIVU, časopis pro biologickou práci



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  6.67

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   červenec 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031