kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

15. 11. 2018
Rubrika: O politice

Írán - skřípající osa zla

Autor: Topí Pigula

04.11.2008 01:33

V roce 2002 použil prezident Bush ve svém Projevu o stavu Unie termín „osa zla". Irán se tak dostal do společenství států, které spojuje mediálně známý slogan. Měsíční putování po „zemi  teroristů" ukázalo, jak zavádějící může být pohled na zemi,vnímaný jen skrze oficiální média.

Československo - íránský terorista?

Pokud by člověk vzal vážně titulky českého „seriozního" tisku, jevila by se cesta do Íránu jako vysoce riziková záležitost. Médii zmiňovaná podpora šiítského Hizballáhu a íránský jaderný program jsou nejčastějšími argumenty dokládajícími jeho teroristickou angažovanost. Má běžný Íránec skutečně tak daleko k běžnému Čechovi? Komunistický režim bývalého Československa nepokrytě pomáhal arabským zemím s teroristickým potenciálem. „Z archívů vyplývá, že v 80. letech prošlo Československem až 400 teroristů, známý je případ Carlose, organizace Abú Nidála, takzvaných Rukou islámské revoluce, nebo členů Organizace pro osvobození Palestiny", píše se na stránkách BBC. Nelze sarkasticky nevzpomenout výcvik arabských studentů v Československu na tzv. Universitě 17. listopadu, ale jakýkoli československý ústav dnes výcvik arabských teroristů popírá. Přímo v Íránu pak dochází k deformaci zažitého pohledu na Írán coby nebezpečný stát. Tak jako většina z oněch zhruba 15 milionů Čechoslováků v 80. letech 20. století pracujících pro komunistickou vládu nebyli teroristé, stejně tak mezi teroristy nepatří naprostá většina z 66 milionů Íránců žijících pod tlakem šiítského kléru. „Myslíte si, že Írán je teroristická země? Znáte nějakého íránského teroristu?" zeptal se nás Alí Reza, člověk, který se stejně jako mnoho jiných Iránců zastavil na ulici, aby nám podal ruku a zeptal se, co jsme zač. Otázka na terorismus ve spojitosti s Iránem byla jednou z nejčastějších. Jak na ně pravdivě odpovědět?  Sousloví „osa zla" (viz.rámeček) dost leží běžným Íráncům v žaludku. Fakt, že před volbami vláda zablokovala nejméně pět zpravodajských webů hovoří o míře demokracie více, než jasně. Při dotazu na jakékoli konkrétní jméno jakéhokoli teroristy nakonec po dlouhém přemýšlení padlo jména bin Ladina, který je původem ze Saudské Arábie, ale jeho domovina se jaksi do „zlé osy" nevešla. Svůj podíl na tom bude mít úzká spolupráce s americkou administrativou a zhruba 20 000 vojáků amerických, kteří v zemi zůstali po ukončení operace Pouštní bouře. Iránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda je zřejmě naprosto oprávněně podezříván z podpory terorismu. Rozněcuje nacionalistické vášně a všemožně brnká na populistickou strunu nástroje, který v rukou drží íránský klérus. Jde ale o klasický politický obkročák, který ho má udržet u moci. Podobné tanečky lze v mnohem omezenější a jemnější míře ostatně vidět i v české politice.

Prezident je v pozadí

"Kdyby se všichni z vás (západních mocností pozn. aut.) spojili dohromady a přivolávali si na pomoc všechny svaté, íránský národ nezastavíte, " měl podle agentury Reuters prohlásit v Teheránu během setkání občanů prezident Ahmadínežád. Podobné výhružky jsou spolu se stále pokračujícími pracemi na íránském jaderném výzkumu a vyzbrojování trnem v oku nejen USA, ale ke kritice Ahmadínežádova teokratického systému se přidávají státy napříč euroatlantickou civilizací. Jenže pláčí tak trochu na špatném hrobě. „Prezident je figurka. Ve skutečnosti tady vládne duchovenstvo s Alím Chamenejím v čele. Zatímco prezident může být po čtyřech letech vyměněn, ajatolláh (nejvyšší duchovní pozn.autora) je doživotní. Proto prezident Ahmadínežád tancuje, jak Alí Chamenejí a Rada dohližitelů pískají." Policista, vědkyně, řidič autobusu. Ti všichni se shodli na víceméně stejném mustru o rozdělení moci ve státě. Ale museli mít jistotu, že v bezprostřední blízkosti nikdo neposlouchá.

Šátek - symbol nesvobody

Jedním z nejnápadnějších znaků teokratické společnosti v Íránu nejsou mešity, náboženská a mravnostní policie, ale šátky. „A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají." V Teheránu existuje jak prostituce, tak drogová problematika a trest smrti je běžnou součástí výkonu práva. Ovšem jakmile se v Teheránu zavřou dveře běžného středostavovského bytu, ženy odloží šátky bez ohledu na návštěvu z Česka. Během čajového dýchánku u dr. Bahravi  se to ukázalo ve vší odhalenosti. Všechny ženy, kromě nejstarší babičky, sundaly šátky hned po příchodu domů. V názorové shodě všichni komentují  „nenařízenou" oděvní povinnost jako omezující. Íránské dívky si vypěstovaly umění vybalancovat šátek na temeni tak, aby pro potřeby místní policie a pohledy mravokárců „ještě zakrýval", ale pro pohledy místních mladíků „už odhaloval" krásné havraní vlasy. „Nošení šátků podporují jen žárliví chlapi, imámové a škaredé ženské, které se bojí konkurence" říká s lehkou nadsázkou Muhammad, bývalý boxer a současný řidič autobusu na trase Teherán - Persepolis. Korán obnažené vlasy výslovně nezakazuje, současná „norma" už je dílem stejných vykladačů, kteří zavedli v zemi právo šaría či vedli na Jesenicku procesy s čarodějnicemi. Korán i Bible mohou být prohlášeny za „boží zákony", ale jsou neúčinné, dokud k nim není zpracována „prováděcí vyhláška". Sáhneme-li pro názornost do českých dějin, lze za příručku k provádění „božích" zákonů označit spis Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Ten dopomohl Jindřichu Františkovi Bobligovi z Edelstadtu k majetkům a občanům Jesenicka na planoucí hranici.

Velikost na překážku

Viceprezident Dick Cheney stojíc na dohled od Íránu na palubě válečné letadlové lodi U.S.S. John C. Stennis prohlásil: „Budeme nadále pokračovat v podpoře těch, kdož trpí v boji za svobodu. Budeme stát s ostatními, abychom zabránili Íránu v získání nukleárních zbraní a dominaci v regionu." Condoleezza Riceová  vyjádřila podobný postoj: „Irán  představuje jednoduše nejdůležitější samostatnou zemi a strategický výzvu pro USA a pro část Blízkého východu..." Podle těchto prohlášení to vypadá, že velikost a touha po dominanci v regionu je ona osina v americkém zadku. Svůj vliv budou mít i íránská ropná ložiska. Írán se na celosvětových ověřených zásobách ropy podílí 11,5%, a je tak za Saudskou Arábií druhým v pořadí. Není divu, že by se rád považoval za světovou velmoc a chce být jako mocnost respektován. Vlastnictvím nukleárních zbraní by přihodil zásadní argument na váhy vlastní důležitosti. Prezident Ahmadínežád by vstoupil do íránských dějin jako člověk, který vydobyl své zemi mezinárodní respekt (viděno íránskou optikou) a zároveň jako člověk, který zásadním způsobem zpochybnil americké snahy o klid v regionu (tak by to bezesporu podala americká administrativa). To všechno vnímají obyčejní lidé jako politické pozadí jejich existence, do kterého nemohou nijak zasáhnout. Běžní Iránci tak mají pocit, že joystick jejich životů drží v ruce náboženská klika, pro kterou je přijatelné pouze islámské (nejlépe šiítské)  pojetí světa. Výstižně to napsal Jan Fingerland v Lidových novinách: „Šiítský klérus moc dobře ví, co Bůh chce a tak se ujal nevděčné úlohy vládnout."  Nezbývá než dodat, že za svými cíli půjde bez ohledu na mlčící většinu.

 

 

OSA ZLA

Mediální poradce je člověk, radící jiným lidem říci slova, která by on sám na veřejnosti možná nikdy neřekl. Díky mediálnímu poradci tak v roce 2002 zazněla na adresu Íránu, Iráku a Severní Koreje z úst amerického prezidenta následující slova: "Státy jako tyto a jejich terorističtí spojenci tvoří osu zla, zbraněmi ohrožují světový mír". Autorem sousloví „osa zla" je speechwriter David Frum, který tak ve dvou slovech označil takřka 66 milionů Íránců za nepřátele, aniž by tušil o jaké lidi jde. Emocemi podbarvená sousloví jsou chytlavá a fungují. Podobně úspěšnou frázi použil ve svém šestiapůlminutovém projevu den po napadení Pearl Harboru prezident Franklin. D. Roosevelt. Projev známý jako Infamy Speech měl mohutný a povzbuzující dopad na morálku Američanů. Roosevelt jasně řekl, jak vnímá nastalou situaci. Jako „datum, odkdy žijeme v hanbě".  Studená válka pro změnu vynesla Sovětskému Svazu označení „říše zla" z úst Ronalda Reagana, kterého komunistická propaganda tak ráda označovala za „druhořadého hollywoodského herce". Ve svém projevu v roce 1982 jasně a otevřeně prohlásil: „Naléhám na vás, abyste se vyvarovali pokušení ignorovat fakta dějin a agresivní tendence říše zla, považovat závody ve zbrojení za velké nedorozumění, a tudíž se stáhnout z boje mezi právem a bezprávím, dobrem a zlem." Slogan říše zla se na svět dostala stejně snadno, jako osa zla o několik desetiletí později.

 

 

  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.93

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   listopad 2018

PoÚtStČtSoNe
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930