kachna

Pigularium

TÝDEN.CZ

25. 9. 2018
Rubrika: O psaní

Sex, lži a novináři

Autor: Topí Pigula

21.10.2008 18:37

Titulek je spolu s fotkou prvotním lákadlem, který má strhnout čtenářovu pozornost a svést ho ke koupi tisku. Ačkoli se média zaštiťují seriózností a verifikací servírovaných „pravd", podrobnější pohled na titulky odhaluje drobné podvůdky a triky. U nejprodávanějšího bulvárního Blesku by se neověřené, nadsazené, lživé či emočně vypjaté titulky daly očekávat. Ostatně možná právě díky nim je Blesk na špici prodejnosti. Ale jak jsou na tom takzvaná seriozní média?

Lže jako když Rudé právo tiskne.

Titulek je pointou vtipu z dob předsametově revolučních, kdy se předpokládalo, že informace otištěné v hlavním deníku musí plnit linii a zadání  strany, která „má vedoucí úlohu ve státě". Už tenkrát se pracovalo s titulkem coby řetězem ukotvujícím čtenářovu pozornost k písmenkům pod ním. Nemusel být pravdivý, ale nesměl jít proti vytyčené stranické linii. Titulek z 12. ledna 1977 o „zkrachovalcích a samozvancích" je příkladem z nejznámějších. Dnes už není po šéfredaktorech vyžadována podpora jednotné politické linie. Kapitalismus, jež rozčeřil hladinu české žurnalistiky, zavedl kategorii prodejnosti/čtenosti, která je diktátem mnohem silnějším, než jakékoli stranické zadání. Čím větší prodejnost, tím dražší reklama. To je to, oč tu jde a chudák editor „titulkář" se musí (často ač nerad) přizpůsobit diktátu doby. Nemusí jít rovnou o lež, stačí mít neověřené informace. Byť jsou na temhle argument deníkáři extrémně hákliví, fakt, že v titulcích se používají slova jako „prý," či „údajně" svědčí o nejistotě předkládaného faktu. „Kim Čong Il se prý ukázal před lidmi" hlásí Lidové noviny, aby fakt (ne)verifikovaly ve článku sdělením že Kim Čong Il „údajně sledoval fotbalový zápas". LN se odvolávají na agenturu Reuters, která převzala zprávu z oficiálních severokorejských zdrojů, které jsou stejně věrohodné, jako bývalé Rudé Právo. Mladá Fronta Dnes zase nařkla slovenského lékaře slovy „slovenský gynekolog prý v Austrálii zkazil desítky operací". Možná ano, možná ne. Lékař prý pil během zákroku alkohol, prý jednu z pacientek nazval děvkou, údajně ji položil ruku na genitálie, údajně na Slovensku prováděl bolestivé zákroky, které nebyly nutné a prý žije v útulku pro bezdomovce. Opravdu zpráva s takovou mírou nejistoty čtenářům „seriozního" tisku přinese něco podstatného? Ovšem kdyby se všechny tyto údajnosti potvrdily (vzpomínáte na často citovanou novinářskou frázi o potvrzení informace ze dvou nezávislých zdrojů?), asi by šéfredaktor zalitoval, že tuhle (ne)důležitou zprávu nepustil na hladinu českého mediálního rybníčku. Tak máme v českých seriozních denících údajné pedofily, ve věznicích údajně funguje tajná síť neonacistůa smrk se údajně stává ohroženým druhem (info. z titulků českých deníků). V bulváru jsou podobné zprávy jistou normou, nad kterou se už nikdo nepozastavuje.

  

Šokantnost na prvním místě

„Titulek musí mít maximálně tři slova, musí přitáhnout pozornost a vypíchnout hlavní téma článku" učil před lety budoucí reportéry Josef Formánek, jeden ze zakladatelů magazínu Koktejl. Soudě podle současných časopiseckých i novinových titulků, ztratila jeho poučka na aktuálnosti. Prostě už není „in". Zato jsou moderní drobné posuny významu, které dělají zprávu atraktivnější. „Tři parašutisté jako první seskočili nad Mount Everestem" píše server idnes.cz, zatímco Lidové noviny oznamují stejnou zprávu titulkem „Parašutisté seskočili na střechu světa". Seskočili, tzn. přistáli ve výšce 3764 m.n. m.  Když by kdokoli, kdo by stanul na úpatí Everestu ve výšce necelé čtyři tisíce metrů,  tvrdil, že byl na střeše světa, udělal by ze sebe chlubivého hlupáka. Pro porovnání - zhruba sedmdesátka alpských vrcholů má výšku mezi čtyřmi až pěti tisíci metrů nad mořem. Jsou tedy výš, než kam slétli parašutisté seskočivší „na střechu světa". Podobné to je s finančními otřesy, které LN označily za „krizi století," byť z něj uběhlo sotva pár let. Stejně tak to mohla být krize desetiletí, ale to už by neznělo tak úderně. Podobnými „šokantnostmi" seriozní média virtuálně zvyšují „pocit krize". Naštěstí je jak se zdá čtenáři neberou moc vážně. Nebo znáte snad někoho, kdo by si pod vlivem „krize století", šel vybrat všechny své úspory do banky, ale je uskladnil doma pod polštářem? Neméně spolehlivě jako krize zabírán sex. I v případě, že o žádný nejde. „Sex, drogy a Harry Potter," tak vyzývavě upozorňuje titulek Instinktu na knižní hit Harry Potter a Princ dvojí krve. Ovšem další řádky upřesňují, že „v knize samozřejmě žádný sex není, ale je v ní spousta sexuální energie". Ať už to znamená cokoliv. Autor těchto řádků sám naletěl při četbě nově vzniklého časopisu Příroda, kdy ho upoutávka na titulní stránce lákala na článek o tom, že „hmyz létá nadzvukovou rychlostí". Několikastránkový článek byl o nejrůznějších letových schopnostech a jediná, dost nenápadná, věta uprostřed článku informovala o tom, že střeček dokáže na krátkou vzdálenost vyvinout nadzvukovou rychlost.  Nicméně byla to právě tato upoutávka, která zlákala k četbě. Jak vidno, titulek funguje i u poučených. A když se denně prodá přes milion výtisků deníků, není divu, že v rámci boje o pozornost je třeba sáhnout k drobným nefér lákadlům.

Až vás zaskočí zpráva z Práva, že „policie zavřela směnárnu, proprala 5 miliard", tak vězte, že spíše, než o bohatou policii ČR, jde o možná záměrně nešikovný výstřel jednoho z mnoha bojovníků na žurnalistické frontě. Krach Islandu - hrozba Evropě zase není varování Mladé Fronty Dnes před výbuchem jedné z mnoha islandských sopek, ale spekulace, že by se ekonomická krize na ostrově mohla nevýznamně projevit i  v ČR.

 

 

P.S. Omlouvám se všem, kdož zapochybovali o kvalitách časopisu NAŠE PŘÍRODA, kterého jsem ve článku zaměnil za časopis PŘÍRODA (nyní opraveno). Naše příroda je časopis sice formátem menší, ale zakládá věrohodnosti publikovaných informací.  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.58

Diskuze

Topí Pigula

Pigularium
autoportrét
Oblíbenost autora: 7.23

O autorovi

Datum narození (1966) mě podle některých řadí do mohutného proudu střední generace, která má "mládí pryč a do důchodu daleko". Mnohá mnou vykonávaná povolání (důlní zámečník, pomocná síla v kuchyni, kuchař na horské boudě, pedagogický pracovník, dřevorubec, novinář a v současné době šéfreportér) mi umožnila se seznámit s lidmi nejrůznějších profesí i charakterů, od od dělníků po politiky. Baví mě sledovat svět kolem sebe a to jak skze média (krom deníků), tak přes hledáček mých nikonů. A občas nevěřím vlastním očím, hledáčku či monitoru.

Kalendář

<<   září 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930